Co je pasivní stavění?
18. ledna 2019
První z trojice připravovaných článku na téma pasivní domy.
Martin Růžička
Pasivní standard stavby vznikl jako reakce na snahu výrazně snížit potřebu energie na provoz stavby. V našich klimatických podmínkách spotřebují stavby na svůj provoz cca 40% veškeré vyrobené energie a začneme-li v létě ještě chladit, což se u "vyspělé" společnosti předpokládá, potřeba energie letí dále nahoru. Vzhledem k omezeným energetickým zdrojům, rostoucí spotřebě energie obecně a v důsledku toho její rostoucí cenou, je výzva stavět tak, aby stavby spotřebovaly na svůj provoz výrazně méně energie, než je jinak obvyklé, velice aktuální. A že je to možné, dokazují právě stavby v pasivním standardu.
Jedním z parametrů spotřeby energie na provoz stavby je např. měrná spotřeba tepla vztažená na jeden m2 užitné plochy (kWh/)m2a). Čím je toto číslo menší, tím měně energie spotřebujeme. Zde tedy malé srovnání, jak na to s takovou potřebou u budov jsme:
- staré budovy - často 2 x vyšší než obvyklé novostavby
- v dnešní době stavěné domy splňující platné normy - 80 - 140
- nízkoenergetické domy méně než 50 !!!
- pasivní domy méně než 15 !!!!!
- nulové domy méně než 5 !!!!!!!!!
pasivní stavba tak tedy může mít až 10x nižší potřebu energie než stavby stavěné podle v současné době platných norem a postupně se dozvíme, že třeba u dřevostavby můžeme jít i u pasivního domu ještě dál.
Stavba je pasivní, pokud vykazuje předem stanovené parametry. Ty jsou ale technického charakteru a tak lze dosáhnout stavu, kdy dům bude pasivní ale jinak nemusí vyhovovat svému základnímu účelu. Pasivní standard domu je tedy pouze jednou z jeho charakteristik. Tou nejdůležitější je požadavek aby vám dům vyhovoval, aby se vám líbil, aby vám dobře sloužil a aby se vám v něm líbilo. Pokud navíc bude pasivní, tím lépe.
Splnit parametry pasivního domu není technicky zase až tak obtížné, je ale nutné respektovat určitá pravidla při návrhu a dbát na pečlivé, až precizní provedení na stavbě. Pravidla pasivního stavění nás vedou k jednoduchosti a účelnosti. To jsou ale kvality už samy o sobě. Postavit pasivní dům ve stylu podnikatelského baroka se spoustou výklenků, arkýřů atd. je nereálné. A ani bychom se o to nepokoušeli, byla by to ztráta času.
Převedení stavby do pasivního standardu, ať už o novostavby, či rekonstrukce stávajícího objektu, je obecně snadnější a efektivnější u větších a kompaktních objektů, které jsou ale rovněž dosud největšími "žrouty" energie. Z tohoto pohledu je třeba rekonstrukce stávajích paneláků do pasivního standardu velice zajímavou výzvou, protože jde o kompatní, jasně definované, často značně rozsáhlé objekty, které je tak jako tak nutno rekonstruovat. Často pak ani nebývá přílišný cenový rozdíl mezi "standardní, dosud běžnou" rekonstrukcí, která je však v konečném důsledku z hlediska energetických úspor nevýznamná a rekonstrukcí do pasivního standardu. Navrhnout novostavbu, nebo rekonstruovat stávající stavbu "špatně", a zakonzervovat tak stavbu na dalších cca 50 let, není tedy příliš odpovědné.