Rekonstrukce a adaptace dřevostaveb

2. března 2021

Nyní se podíváme na možnosti rekonstrukce stávající dřevostavby. Její důvod, charakter a rozsah může být značně rozdílný.   

Ing. Martin Růžička

U historického objektu lze očekávat požadavek na rekonstrukci z důvodů poškození či narušení stávající konstrukce při maximálním zachování původního charakteru a dokonce použití původních postupů a nástrojů. Rekonstrukce pak nebude vůbec patrná. Jindy může být motivem potřeba rozšířit např. jinak bezchybně fungující dům o další obytné místnosti s tím, že není třeba ctít původní skladby, materiály a postupy. A mezitím je celá řada dalších možností, které život přináší.

• Dřevostavba je výrazně lehčí než zděná stavba, což může být rozhodující především v případě nástaveb, kdy nová část zatěžuje tu původní.

• Dřevostavba bývá výrazně rychlejší než zděná stavba. To je důležité především tehdy, když je nutné po dobu rekonstrukce zajistit a platit náhradní ubytování, nebo pokud rekonstrukce probíhá za provozu, a kratší doba výstavby omezí jednak riziko plynoucí z vrtochů počasí a rovněž nepříjemný zásah do provozu stavby. Časový aspekt je rovněž zásadní např. u rekonstrukcí školských zařízení.

• Dřevostavba bývá výrazně "citlivější" a ohleduplnější než zděná stavba. Stavbu lze provést na druhé straně dveřního otvoru. To může být ve stísněných a těžce přístupných prostorech, které často rekonstrukce představují, klíčový moment. Rovněž úroveň prašnosti a hlučnosti je výrazně nižší, podobně přeprava stavebního materiálů, kterého je na váhu podstatně méně a není snadno sypký a tedy ani prašný, je snažší a méně riziková. A konečně v případě dřevostaveb lze zaznamenat i jisté rozdíly v úrovni pracovníků, tedy pokud jde o úroveň a schopnost komunikace, ohleduplnosti apod. (dříve se tomu říkalo mravy).

• Dřevostavba má podstatně menší nároky na staveniště, zábory veřejných pozemků a možnost zásobovat stavbu průběžně a po částech.

• Důvodem může být i nižší cena dřevostavby daná však ne vlastní konstrukcí (ta bývá srovnatelná, někdy dokonce i vyšší), nýbrž možností omezit související náklady (zábory, těžká zvedací technika, náklady na provizorní zabezpečení stavby). Další úspory mohou představovat dodatečné úpravy stávající stavby vedoucí ke zvýšení její únosnosti, které v případě dřevostavby nemusí být třeba. A k nižší ceně je tak možné připočíst i další zkrácení termínu výstavby.

• Absence mokrých procesů, které vždy v rekonstrukci představují riziko promáčení stávající stavby a vyžadují často technologické přestávky a tím prodlužují dobu stavby. Nelze je také provádět za nízkých teplot.

Rekonstrukce a adaptace stavby obecně tak může být, a taky často bývá, obtížnějším úkolem než novostavba, a to i v případě, že máme perfektní projektové podklady, podle kterých byla stavba skutečně postavena. Většinou je ale nemáme a rekonstrukce je vždy jakýmsi krokem do neznáma. S tím je třeba počítat jak při odhadování ceny (cenu nelze ve většině případů přesně určit), tak při stanovování harmonogramu a postupu prací (i zde je nutno počítat, že původní předpoklady a následná realita se mohou lišit). Pro snížení právě uvedených rizik se někdy provádí ve vybraných místech a částech stavby sondy, které umožní upřesnit prvotní předpoklady. Tolik tedy obecně k rekonstrukcím, případně adaptacím.

V případě dřevostaveb bývá vše většinou jednodušší a rekonstrukci a adaptaci lze provést podstatně rychleji a s podstatně menším zásahem do provozu stavby, než například v případě zděných konstrukcí. Dřevostavby jsou pro rekonstrukce, adaptace a úpravy prostě vhodnější.

Tato skutečnost však může vést k nepřesnému názoru, že dřevostavbu je nutno v periodách přibližně lidské generace opravovat. Není tomu tak. Důvodem úprav je především potřeba další generace obyvatel dům upravit, aby lépe vyhovoval jejím potřebám, a dochází k tomu právě proto, že v případě dřevostaveb je to lépe možné. U zděných staveb často podřizujeme i naše změněné potřeby stávající stavbě, protože její změna a úprava je velice náročná a problematická.

Zde se bohužel nemůžeme rekonstrukcím a adaptacím dřevostaveb více věnovat, ovšem je to téma zajímavé a začíná být i aktuální, neboť právě první moderní dřevostavby postavené po roce 1989 se postupně dostávají a budou dostávat k onomu generačnímu intervalu zhruba 25 let.

Viděl jsem už bohužel hodně špatně postavených dřevostaveb a viděl jsem i původně dobré, avšak později špatně zrekonstruované. Ani jedna z uvedených variant není žádoucí a doporučuji přípravě rekonstrukce nebo jakékoli úpravy dřevostavby věnovat potřebnou pozornost a problémy řešit především v teple, na papíře a spolu se zkušenými odborníky, než pak v dešti, sami a na otevřené stavbě.

Jakkoli záměr nastavit na stávající dřevostavbu další "štok" z cihelného zdiva vyvolá úsměv i u naprostého laika, opačná situace, tedy na stávající zděnou stavbu vystavět další patro nebo dokonce patra formou dřevostavby je už záměr nejen reálný, ale často také výhodný a používaný.

Mám tedy na mysli využití dřevostavby pro rekonstrukce a adaptace původně "nedřevostaveb", tedy v našich podmínkách především zděných staveb. Kromě nástaveb a přístaveb připadají v úvahu i vestavby ve formě dřevěných stropů či jiných částí konstrukce.

Trend využití dřevostavby tímto způsobem je patrný především v zemích, kde jsou dřevostavby tradičně zastoupeny a širokou veřejností přijímány nejen jako naprosto rovnocenná forma staveb, ale jako alternativa, která v mnohém může nabídnout dokonce víc.

Důvodů, pro volbu takového řešení lze uvést několik.

I v případě rekonstrukcí a adaptací staveb je tedy třeba dívat se vždy také na celek a konfrontovat ho s prioritami a požadavky, které na něj vztahujeme. I např. vyšší cena vlastní stavby v případě dřevostavby tak může být celkově levnější a rychlejší, a tedy nakonec levnější a vhodnější řešení.

Pokud bude mít navíc ještě příznivější provozní náklady, což lze v případě dřevostavby předpokládat, jsou to jen další body ve prospěch takového řešení. Celek se přirozeně skládá z částí a je jimi ovlivněn, z pozice a charakteru jednotlivých částí však na celek usuzovat nelze.

Čerpáno z Ing. Marzin růžička, Moderní dřevostavba, Praha 2014, s. 32 - 33.