Stínění

26. března 2021

Stínění znamená zamezit slunečnímu záření, aby ve formě tepla prostupovalo přes prosklené plochy do interiéru.

Ing. Martin Růžička

Stínění

Stínění znamená zamezit slunečnímu záření, aby ve formě tepla prostupovalo přes prosklené plochy do interiéru. Hledáme řešení, které by v létě slunečním paprsků bránilo prostupovat do interiéru, avšak v zimě to naopak umožňovalo.

Stíněním se snažíme zabránit přehřívání interiéru. Mohli bychom řešit tento stav a nasadit výkonnou a energeticky náročnou klimatizaci, která vnitřní přehřátý vzduch ochladí. Výsledkem by byla ohromná spotřeba energie a nejspíše i nezdravé prostředí. Pak ale řešíme důsledek, a nikoliv příčinu. Budeme-li stínit, rovnou zabráníme přehřátí interiéru a důsledky se nebudeme muset zabývat.

Stínit můžeme několika způsoby.

• Zvolíme taková skla, která brání prostupu tepelné složky slunečního záření do interiéru. Na trhu jsou i skla, která tepelnou složku propustí podle úhlu dopadu slunečního paprsku a lze pak zvolit takové řešení, které letní paprsky zastaví (odrazí) a zimní naopak propustí.
• Skla zastíníme něčím, co dál sluneční záření nepustí. Před, případně za skla směrem do interiéru dáme nějakou clonu, zábranu. Znamená to však, že se tím omezí i přístup světla do interiéru a rovněž viditelnost jako takovou.
• Na vnitřní straně, tedy v interiéru - typickým případem jsou závěsy, vnitřní žaluzie apod. Vnitřní stínění má vždy výrazně nižší účinnost než zastínění vnější.
• Nejčastějším reprezentantem vnějšího zastínění jsou vnější předokenní žaluzie, rolety nebo okenice. Účinnost těchto stínících prvků je celkem vysoká, nemalá je však jejich cena a zůstává nevýhoda omezení přístupu světla i viditelnosti.
• Pomocí architektury a konstrukce zabráníme slunečním paprskům, aby nás obtěžovaly a v létě interiér přehřívaly. Zde však nečekejme žádné objevy. Jde o jednoduchá, dávno vymyšlená a ověřená řešení, k nimž se můžeme vrátit a posunout je třeba kousek dál. Výhodou těchto řešení je mimo jiné zachování celoročního výhledu z okna.
• Přesah střech. Chytře navržený přesah střechy zastaví letní agresivní slunce, ale pustí dovnitř příjemné zimní.
• Pergoly a markýzy. Mají podobný efekt jako přesahy střech. Konstrukce lze doplnit v zimě opadavou zelení, která v létě příjemně stíní a na zimu opadá a sluníčko pustí dovnitř. Markýzy mohou být i posuvné, umožňující měnit jejich plochu a tedy rozsah zastínění.

Terasy

Jakkoli terasy se stíněním nesouvisí, dovolím si krátkou zmínku na toto téma. Terasa je pro většinu z nás místem příjemného odpočinku, místem setkávání s blízkými a přáteli, místem, kde hledáme jistou intimitu, stín a ochranu před horkým letním sluncem a možná i střechu, když drobně prší, ale jinak je venku velice příjemně.

Až příliš často se však setkáváme s návrhem terasy, která je tvořena architektonicky bezesporu čistým terasovým platem na jižní straně domu, bez jakéhokoli krytí a bez zábradlí. Všímám si rovněž, že pokud je takový návrh realizován, terasa není, a ani nemůže být, přes léto používána a vítaným místem posezení a odpočinku je prostor na severní straně domu. I mimo letní období je používání takového čistého terasového plata pro většinu z nás problematické.

Po zkušenostech doporučuji dobře zvážit, k čemu bude terasa využívána a podle toho upravit i její rozměry a tvar. Je dobré alespoň část terasy umístit na východní stranu domu, což dovoluje sluníčku vítat nás u snídaně, ale také umožní už oběd podávat v příjemném chládku. Alespoň část terasy je rovněž vhodné zakrýt. Můžeme sem např. schovat před deštěm terasový nábytek a hned po dešti jej použít, aniž bychom museli čekat, než uschne. Dobře navržená terasa se pak může stát nejpříjemnějším a také nejlevnějším obývacím pokojem a jídelnou po většinu roku.

Čerpáno z knihy Ing. Martin růžička, Moderní dřevostavba, Praha 2014, s. 79 - 80.