Větrání

31. března 2021 

Větrání jako způsob přívodu čerstvého vzduchu do místností je životně důležitou záležitostí.  

Ing. Martin Růžička

Větrání

Větrání jsme se více věnovali již ve článku o kvalitě vnitřního prostředí.

Zatím je běžný způsob, kdy buď větráme "přirozeně" tím, že otevřeme okna (čímž se však zbavujeme již jednou draze ohřátého vzduchu a tedy jednáme velice nehospodárně), anebo nevětráme vůbec (čímž sice uspoříme finanční prostředky, můžeme však výrazně zhoršit kvalitu vnitřního prostředí a v konečném důsledku i ohrožovat vlastní zdraví).

Řešení uvedeného dilema ale není složité. Vede k řízenému větrání spojeného s rekuperací (zpětné získávání tepla z odpadního vzduchu). Využívá se zařízení, které pomocí ventilátorů a přes větrací jednotku s rekuperátorem přivádí do objektu potřebné množství čerstvého vzduchu a ten pak je vzduchotechnickým potrubím rozváděn do jednotlivých částí domu. Zároveň je již použitý vzduch odváděn ven. V rekuperátoru se přiváděný a odváděný vzduch "energeticky" potkávají. V běžném režimu odváděný, a tedy teplý vzduch předává maximum tepla vzduchu přiváděnému, tedy chladnému, aniž by se však fakticky mohly smísit a přiváděný vzduch mohl být kontaminován vzduchem odváděným.

Čerstvý vzduch je přiváděn do jednotlivých místností takovým způsobem, aby celou místnost co nejlépe provětral. Pokud je větrání pouze nositelem čerstvého vzduchu a není jím zároveň vytápěno (teplovzdušné vytápění), můžeme vybírat z několika způsobů, jak vzduch do místnosti přivádět. Z místností se vzduch odvádí nejčastěji spárou pode dveřmi, případně mřížkou ve dveřích do chodby, schodišťového prostoru apod., a odtud je prostřednictvím centrálního odtahu odváděn zpět k větrací jednotce a přes rekuperátor ven z objektu.

Účinnost rekuperačních jednotek dnes běžně šplhá až k 90 % a řízené větrání s rekuperací umožňuje splnit výše vytčený cíl.

Často se to děje rozdělením potrubí odvádějící použitý vzduch na dvě větvě:

• větev odvádějící vzduch z "čistých" zón, jako jsou obytné místnosti, ložnice,
• větev ze "špinavých" zón, kam patří koupelny a WC, kuchyně, šatny apod.

Toto uspořádání umožňuje již jednou ohřátý a často rovněž zvlhčený vzduch z čistých zón z větší části vracet zpět do objektu s tím, že k němu ve větrací jednotce přimísíme potřebnou část čerstvého vzduchu. Hovoříme pak o cirkulaci vnitřního vzduchu, která je vhodná např. v době, kdy v domě nikdo není, anebo z jakéhokoli důvodu není potřeba přivádět příliš velké množství čerstvého vzduchu. Cirkulace je rovněž vhodná v případě teplovzdušného vytápění, kdy pro vytápění potřebujeme "točit" v domě podstatně větší objemy vzduchu jako nositele tepla, než by bylo třeba pro prosté větrání kvůli přívodu čerstvého vzduchu. Vzduch ze "špinavých" zón je pouze odváděn, tzn. není do nich zvlášť přiváděn a jako takový se pouze rekuperuje a odvádí z objektu. Pouze odvodem vzduchu z místností špinavé zóny v nich dochází k mírnému podtlaku a je tím vyloučena možnost, aby se jejich vzduch mísil se vzduchem čisté zóny.

Čerpáno z Ing. Martin Růžička, Moderní dřevostavba, Praha 2014, s. 81 -82.